Zrcadlo, zrcadlo...

Zrcadlo pověz mi co skrýváš. Nebo raději ani ne.

V tomhle článku bych vás chtěla vlastně trochu informovat i varovat. Budeme se bavit o zrcadlech.

Související obrázek

Co to vlastně zrcadlo je? 
Vidíme se v tom, koukáme do něj každý den. Pokaždé než někam vyjdu kouknu se do zrcadla jak vypadám. Přes den ok, ale jak se setmí, mám vždy ze zrcadla špatný pocit. Když jdu třeba do koupelny v noci na WC a umývám si ruce. Za umyvadlem máme samozřejmě, zrcadlo... Někdy mám takový špatný pocit, že vlastně v jeho odraze nejsem já ale někdo jiný. Jakto, že to tak je? Stává se vám něco takového? 
Zrcadla jsou vlastně vstupem do jiných dimenzí. Můžete si o tom přečíst mnoho. Někde jsem dokonce četla, že tam můžete spatřit sebe z jiné dimenze. 

Se zrcadlem se dá dělat tolik věcí. Můžeme skrze zrcadlo kde co vidět. Můžeme přes ně astrálně cestovat, vidět kohokoliv, dostat se kamkoliv, a také už se třeba nevrátit. 

Související obrázek

Jelikož slouží jako vstupní brána do jiné dimenze tak slouží i jako vchod právě k vám samozřejmě. Takže přes vaše zrcadlo se k vám může dostat v podstatě cokoliv co je na druhé straně. Mějte na paměti, že čím starší zrcadlo vlastníte tím více toho má za sebou a tím horší se k vám mohou dostat "potvory".

Mnoho z vás určitě ví, že zrcadla by neměla být v místnosti kde spíte a kde jsou malé děti. V žádném případě by jste neměli vidět z postele do zrcadla. Pokud máte něco takového a fakt by to nešlo změnit nebo dát jinam, překrývejte si to na spaní nebo před něj dejte kus Křišťálu, když před zrcadlem bude Křišťál tak se k vám nic nedostane.

Dříve jsem se o zrcadla hodně zajímala a byla jsem moc a moc zvědavá kam se skrze ně dostanu. Sedávala jsem před ním tak dlouho a koukala na sebe do té doby než jsem se neviděla a zbyla po mě jen čmouha. Takový zvláštní pocit, že se propadáte jinam a najednou se ani už nevidíte. Jako by vás někdo praštil do hlavy a vy ani nevíte co děláte ale máte takový blažený pocit. Nikdy jsem to nenechala zajít daleko, tak jsem přestala. Nyní už to nedělám, mám větší respekt s věkem a tím co vím.

Mám takovou neblahou vzpomínku z dětství. Babička s dědem, mě a moji sestřenici často brávali na dovolené. Jednou jsme odjeli ale jen po Česku. Byli jsme rezervaci v penzionu. Když jsme dojeli tak mě hned prásklo do očí, že vedle je krematorium. Vážně super. V penzionu se děli docela divné věci ale jako děti jsme si to tak neuvědomovali, automat na kávu nám jel zadarmo bez peněz. Nikoho jsme tam nepotkali. 
Přišla noc a všichni jsme byli v jednom pokoji. Já a sestřenice na dvou přistýlkách. Ta přistýlka kde byla sestřenice ležela přímo naproti dlouhému zrcadlu od země až po strop.
Všichni jsme padli po dlouhém výletu a usnuli. Já již odmalička se budím na WC, vzbudila jsem se a všude byla tma jak v hrobě, jen zrcadlo bylo vidět. Koukala jsem, že i sestřenice je vzhůru. Seděla na posteli před tým zrcadlem a ukazovala přímo na něj, zrak upřený na něco do zrcadla. Na něco co jsem tam já neviděla. Ruka se jí pomalu hýbala jako by to něco v zrcadle co viděla nebylo jen na jednom místě. Oslovila jsem ji ale ona nereagovala. Najednou si lehla, zavřela oči a usnula. Už si nevzpomínám zda jsem se vůbec odvážila na WC ale hned ráno jsem se jí na to ptala. Samozřejmě si na nic nepamatovala a koukala na mě jak puk. Bylo to strašně děsivý když si na to vzpomenu.

Určitě se vám někdy stalo, že jste na sebe koukali a vzadu za vámi se třeba něco hýblo a otočíte se a ono nic. To jsou takové ty super hororové scénky, kdy se dotyčný obrátí zas do zrcadla a v tu ranu tam vidí něco fakt nepěkného. :D

Ještě pro zajímavost bych vás ráda seznámila s jedním velice známým zrcadlem o kterém jste možná slyšeli.

Lous Arpo

V roce 1997 bylo ve francouzských novinách zveřejněno oznámení, které množství lidí překvapilo, vystrašilo, ale i velmi pobouřilo. Z policejního skladu bylo ukradeno zrcadlo, které je prý pro každého člověka smrtelně nebezpečné.
V oznámení bylo sděleno: "Obracíme se na všechny starožitníky a milovníky umění s důležitým upozorněním. Před několika dny bylo z policejního skladu odcizeno několik starožitných předmětů. Mezi nimi bylo i historické zrcadlo, na jehož rámu je na zadní straně vyražená signatura Louis Arpo, 1743. Nekupujte prosím tento předmět, neberte ho do zálohy a nepohybujte se v jeho blízkosti. Jedná se o smrtelně nebezpečný artefakt, který již zapříčinil smrt nejméně 38 osob."
Není divu, že oznámení mnohé velmi rozhořčilo, ptali se, jak je vůbec možné zveřejnit takovýto podivný text. Později vyšlo najevo, že za oznámením stojí vedoucí pařížské společnosti Asociace starožitníků Emil Freinet, který měl k tomu vážný důvod. Zrcadlo v roce 1743 vyrobil pařížský mistr Louis Arpo, který kromě umění studoval i černou magii, byl členem okultistických společností a účastnil se i satanistických mší. A podle všeho i jeho zrcadlo, kterému se říkalo Zlatí andělé - v horní části pozlaceného dřevěného rámu se nacházely dva andělé, bylo údajně spjato s černou magií.
Způsobuje zrcadlo záhadnou smrt?
Prvním známým vlastníkem zrcadla byl bohatý řecký bankéř Kirakos Gandzaketz, který si jej umístil do svého pařížského domu. Zrcadlo si koupil někdy v létě roku 1769, ale už 30. září se jeho bezvládné tělo našlo na lesní cestě blízko jeho opuštěného kočáru. Policisté nenašli žádné známky násilí, a tak případ uzavřeli jako přirozenou smrt. Zrcadlo se o pět let později dostalo až na královský dvůr k mladé královně Marii Antoinettě, která ho podle mnoha svědectví nenáviděla. Mluvilo se totiž o tom, že v něm zahlédla popravu - lešení s gilotinou a jakousi ženu v bílých šatech, kterou vedou na smrt. Zrcadlo po tomto incidentu dala okamžitě odstranit. Jak se ukázalo o několik let později, v zrcadle viděla královna samu sebe - zemřela pod gilotinou. Další zprávy o zrcadle jsou až z roku 1852, kdy si ho v obchodě s uměleckými předměty koupil francouzský kníže D'Aubert. Na jaře roku 1853 však také zemřel. O život přišel při souboji s jiným šlechticem po banálním sporu. Zrcadlo se pak dostalo podle závěti k jeho třiadvacetileté neteři Lauře Noëlové. Ani ta si ho však dlouho neužila, za několik dní ji našli v jejím domě mrtvou. Ležela před zrcadlem a příčinou smrti bylo krvácení do mozku. Zrcadlo se takto dostalo za další půlstoletí k jiným majitelům (celkově jich bylo 34), z nichž všichni za záhadných okolností zemřeli. Od roku 1910, kdy zemřela tříčlenná rodina, která toto zrcadlo vlastnila, byl podivný artefakt umístěn do policejního skladu. Přesto, že se lidé zrcadla začali opravdu bát, nikdo se ho neodvážil rozbít. Na zrcadlo by se pomalu i zapomnělo, ale v roce 1997 ho z policejního skladu někdo ukradl, a podivný příběh se díky oznámení v novinách opět dostal mezi lidi. Nikdo momentálně neví, kde se tajemné zrcadlo nachází. 
Výsledek obrázku pro louis arpo

Tak a nyní se každý budete bát podívat do zrcadla. :D Nebojte se prosím, jen si na ně dávejte pozor a to vážně dobrý pozor. 
Se zrcadlem se dá dělat tolik věcí a vidět tam tolik věcí, že si to ani nedovedeme představit. Proto je fajn je používat jen pro rychlou úpravu a hotovo. V noci se do něj v koupelně snažím nekoukat. A vždy mě bleskne hlavou zda mám na sobě něco na ochranu (ano i když jdu na pitomé WC). Většinu času mám na krku něco co mě chrání, takže se nebojím. Jen ten špatný pocit z těch zrcadel mít prostě budu a není se čemu divit asi.

A co vy? Máte nějaké špatné zkušenosti? Děsivý příběh? Podělte se prosím. 

Siren

Komentáře

  1. Mo pěkný článek a hezky sepsaný. Tvoje historka z dětství je docela děsivá takže doufám, že usnu :D A ta zajímavost o zrcadle je super. Třeba já jsem to vůbec nevěděla, takže teď vím novou informaci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) . No doufám, že jsem někomu nezpůsobila potíže :D. Jsem ráda, že jsi se dozvěděla něco nového. Toto je takové zajímavé téma, že by se na to dala sepsat i kniha.

      Vymazat
  2. Já se zrcadel bojím, v noci bych nesnesla se do nějakého podívat. Též mívám ten pocit, co ty :D

    www.thewaybya.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi nás tu bude hodně takových a i to svědčí o tom, že zrcadlo není nic "normálního".

      Vymazat
  3. Jejda trošku až strašidelný článek. To máš pravdu, teď budu ještě více bystřejší. Mě jedině někdy, když hledím do zrcadla, mohu mít dost divný pocit, jestli mě někdo nepozoruji. Nic se nehýbe. Otočím se a nikdo tam není. Při tom když si na to vspomenu, mám husí kůži po těle...

    No panejo, penzion vedle kramatoria, tak to bych se od tud radši odstěhovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo ten pocit, že tě pořád někdo pozoruje je někdy strašný. To právě může být z toho zrcadla přímo ale mi nevíme vlastně co tam je. A to je lepší.:D
      Nojo byla jsem malá a nemohla si dupnout prostě "tady spát nebudu!" :D.

      Vymazat
  4. Tak zrcadlům se zásadně vyhýbám! :D U rodičů v koupelně je zrcadlo jako kráva a nikdy se do něho večer nekouknu, nikdy...fakt to rychle proběhnu. :-D Od té doby, co jsem viděla horor Bloody Mary a Zrcadla, tak se prostě zrcadel děsím. Přes den je to v pohodě. Nikdy bych nemohla mít postel a naproti zrcadlo, to by mě asi hráblo. Proto nikdy nechci skříň se zrcadly, fuj. :-D Každopádně to, co se přihodilo tobě, to by mě asi hráblo. Mně se stávají zase jiný věci, jako jsou obličeje na fotkách, které vyfotím, taky pěknej hnus. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ale i když se člověk do něj nepodívá tak to strašně láká kolikrát :D. Jojo Bloody Mary, napadlo mě to hned jak jsem psala tento článek, fuj. Zrcadla to je taky pěkný hnus ten horor :D a nebo "Zhasni a zemřeš" ale to není o zrcadle ale o tmě.
      No kdyby se mě to stalo nyní tak bych utekla.
      To máš také pěkné příhody. :D

      Vymazat
  5. Zrcadla mě pěkně děsí od malička. Krom toho, že v zrcadle většinou vídám takovou obludku - zvláštní, vždycky se tam objeví, jen když před zrcadlem stojím - vždycky tady byla taková ta předtucha podivna. Nerada se dívám do zrcadel pokud si zrovna nepatlám paštiku (nebo se tomu říká makeup?) na ksicht (ano, v mém případě se nedá použít jiný výraz). Občas mě bavilo dívat se přímo do očí svého odrazu v zrcadle, aspoň do okamžiku, kdy se mi z toho začala motat hlava. Ono to prostě působí, jako by ti vlastní obraz měl vzít duši nebo tě vtáhnout do zrcadla a vyskočit do reálného světa, kde si bude žít tvůj život.

    Jednoznačně miluju tvé články! Už si opravdu myslím, že jsi moje ztracená sestra, podle těch názorů a všeho :D Někdy bych tě chtěla potkat i mimo virtuální svět, abychom pokecaly o všech zvláštních příhodách a záhadně zajímavých záležitostech! :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ti vůbec nezávidím. Nejspíš bych se ají přestala malovat a všechno :D. Jo dřív mě to také bavilo ale nyní bych to už fakt nedělala :D i když to bylo fakt takové vzrušující a tajemné! Tajemno někdy dokáže tak přitahovat.
      Ty mi zas tak lichotíš! Jsem tak moc ráda, že se ti tak líbí :) :). To by bylo super akorát je vážně škoda, že nejsme alespon ze stejného kraje, to by jsme mohli pořádat výpravy a tak! :D

      Vymazat
    2. Taky že bych se nejradši přestala malovat, ale to bych dovolila vyjít té obludce ze zrcadla do našeho světa, takhle teda diktátorskou kariéru započít nechci :D Ano! Tajemno a záhady, srdeční záležitost od samého začátku.. kapička nadpřirozeného adrenalinu.
      Snad musím napsat názor, ne? :D No to by byly výpravy! Siren a Alienee na cestách za dobrodružstvím (a zombie apokalypsou)

      Vymazat
  6. Ahoj, jak si tak čtu ten tvůj článek o této magické věci jako je nástěnné zrcadlo , tak se nemohu přestat dívat na to mé. Je to opravdu zvláštní věc a myslím si, že toho ještě o spoustě věcí nevíme!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Moqui Marbles - živoucí kameny

Jak se chránit před destruktivní energií a entitami

Orákulum Vizí